Tato bylina má i lidové názvy, které jsou skutečně zajímavé, jako vlčí jablko, panenská okurka nebo ježkova palice. Což o to, lidové názvy jsou pěkné, ale leccos napovídají. Ano, toto vlčí jablko je jedovaté. Jednoletá, až 120 cm vysoká rostlina má přímou, rozvětvenou lodyhu a má velké, hrubé laločnaté, zašpičatělé listy. Její květy mají dlouhý trubkovitý kalich a bílou, nálevkovitou, pěticípou korunu, která je až 8 cm dlouhá. Jejím plodem je ostnatá, podlouhlá, až 5 cm dlouhá tobolka. Durman kvete od června do září a je místy hojný. Například na pustých místech, rumištích a u okraje cest na celém světě. Pochází původně ze Severní Ameriky. V Evropě se pěstoval od 16. století jako okrasná rostlina a rychle zplaněl.
Jedovatý durman jako léčivka?
Ano, drogou je durmanový list, které se nepoškozené sbírají jen v rukavicích za častého mytí, nejlépe v době kdy rostlina kvete. Léčebné vlastnosti jsou u něj popisovány až v 18. století, kdy byl předepisován hlavně proti bolestem a při astmatických záchvatech. V dnešní době se vzhledem k prudce účinným obsahovým látkám tato droga používá téměř výhradně k průmyslovému zpracování a pouze ojediněle se listy přidávají do proti-astmatických přípravků.
A jedovatost durmanu?
Jedovatá je celá rostlina a jsou zaznamenány otravy u dětí, které z neznalosti vylupují a polykají černá, prudce jedovatá semena. Příznakem otravy jsou rozšířené zorničky, člověk má celkový neklid, později ochabne, a není-li poskytnuta lékařská pomoc, nastává smrt. Ta nastane naprostým vyčerpáním, kdy selže srdce. Proto je nutné dávat pozor, a to především v domácnostech, kde jsou malé děti. Rostlina je jedovatá díky obsahovým látkám v listech a semenech, kde se vyskytuje až 0,5% směsi tropanových alkaloidů, které patří mezi velmi prudké jedy a také jako jed se používaly již ve starověku.
