Jak jsem zmínil v závěru článku, z kopce Max-Plateau můžete jít dvěma cestami. Vlastně více, ale my budeme brát v úvahu to, že se nechcete vracet po stejné trase kterou jste přišli a že jste došli k dalšímu rozcestníku. Od něj se běžte podívat na tu třetí vyhlídku a vraťte se zpět, je to jen pár metrů. Odsud pak běžte po zelené značce asi sto metrů. A tady je odbočka vlevo. Není značená a po ní jste vesnici tak do desíti minut. Trasa je to ovšem dosti náročná a není jisté, zda je stále průchozí. Je to na vašem zvážení. V každém případě se ocitnete ve výchozím bodě, kam se dostaneme i my, kteří půjdeme tu delší, zato pohodlnější trasu. Nuže my pokračujeme po zelené značce. Narazíme na další křižovatku. Doleva můžete omrknout Reginafelsen s informační cedulí a vyhlídkou. Dále se tam pokračovat nedá, takže se vracíte zpět a pokračujeme.
Po zelené dojdeme asi po dvaceti minutách až k jakýmsi větším schodům, Dojdeme k rozcestníku na Hardegger Rundwanderwerg a pak překročíte můstek přes říčku Fugnitz. Ano hádáte správně, tím se opět blížíme k hradu. Na konci uličky Am Anger nás čeká poslední stoupání v cizině. Končí tu asfalt a začíná kratičká cestička na konci které jsme na zastávce pod hradem. Nyní již pokračujme známo trasou opět dolů k občerstvení, které si dozajista zasloužíme.
Doporučuji klidně další odpočinek, protože cestu do našeho kempu v Čížově již známe, a tak víme co nás čeká. Také tedy víme, jak si ji rozdělit. Nevím, zda má smysl popisovat cestu zpět, ale dobrá, jen stručně. Vracíme se přes most a na jeho konci si povšimneme bunkru, který jsme možná v opačném směru přehlédli. Je to velmi snadné díky jeho maskování. Bunkr je otevřený, tedy, byl. Jak je to nyní nevím. Jakmile vylezete kopec po serpentinách, půjdete již vlastně celý zbytek cesty po asfaltu a rovině až do Čížova. Doufám, že se vám trasa líbila a těším se příště